Ženy v jednom kole - Zdravý „home office“

Stres, který je v souvislosti s koronavirem a omezeními všudypřítomný, může být spouštěčem řady psychosomatických zdravotních problémů, nejčastěji bolestí hlavy, poruch spánku, bolestí zad, zažívacích obtíží spojených s bolestmi žaludku, pálením žáhy, nadýmáním nebo poruchami vyprazdňování. Ženy velmi často řeší stres jídlem, obvykle nezdravým mlsáním, čokoládou, zvýšenou konzumací kávy a energetických nápojů. Na chvíli se jim sice uleví a zlepší nálada, ale k večeru jim dojde, že kromě odbíhání od práce prokrastinují a zároveň jdou naproti kilům navíc, což je zpětně frustruje a ještě zhoršuje celkovou náladu. Jak z toho ven? Pomůže pravidelný lehký jídelníček a průběžné upíjení minerálek, zmapování vlastních emocí i plán dne.

 

„Vyčerpaná, nervózní a nevyrovnaná žena nemůže kolem sebe šířit pohodu a dávat svým dětem pocit jistoty. Proto by měla v první řadě myslet na sebe, stejně jako při krizové situaci v letadle, kdy má nasadit kyslíkovou masku nejdříve sobě a teprve pak dítěti. Pokud totiž bude nasazovat masku nejdříve dítěti, může se stát, že během tohoto úkonu omdlí a nepomůže dítěti ani sobě. Proto by i v těchto nelehkých časech měly ženy věnovat velkou péči nejprve sobě – aby měly dostatek energie a síly, díky kterým dokáží podpořit i ostatní,“ upozorňuje terapeut Michal Nikodem.

 

Koronavirus změnil všem život a zaběhané stereotypy. Většina žen musela po uzavření škol a mateřských školek, sociálních zařízení a stacionářů zůstat doma na tzv. ošetřovačce, nebo pracuje z domova, část z nich i proto, že jsou jejich pracoviště zavřená. Zdánlivě sice mají více času, ale zároveň musí do 24 hodin vměstnat svou vlastní práci, častější přípravu jídla, pomoc při školní výuce dětí, péči o domácnost i kreativní a smysluplné trávení většího množství času se svými nejbližšími v uzavřeném prostoru. Měly by zvládnout výkyvy nálad dětí i mužů, k tomu se přidává starost o seniory v rodině. Na ženy je toho v této době naloženo skutečně dost a ne každá to zvládá s nadhledem.

 

„V době zvýšeného stresu hraje důležitou roli i kvalitní stravování, napomáhající správnému zažívání se správnou funkcí střev, která jsou hlavním sídlem imunity. Strava by měla být lehká, s omezením na minimum těžkých, tučných a smažených jídel. Hlavní složku by měly tvořit kvalitní bílkoviny, tj. libová masa, vejce a mléčné výrobky (převážně zakysané), spolu s luštěninami, rýží, bulgurem, kuskusem, quinoou, těstovinami (lépe celozrnnými) a pořádnou porcí zeleniny v každé příloze. S pečivem je lepší to nepřehánět, stejně jako s jednoduchými cukry, jejichž přiměřenou konzumaci pokryje čerstvé ovoce. Po zdravém jídle si můžete i zdravě zamlsat – kouskem kvalitní hořké čokolády, nebo třeba lehkým tvarohovým dezertem. Neméně důležitou roli hraje pitný režim, žen i jejich rodin,“ doporučuje obezitoložka a endokrinoložka MUDr. Alexandra Moravcová.

 

Pitný režim je také velmi důležitý, protože na nedostatek tekutin tělo reaguje bolestí hlavy, únavou a dalšími nepříjemnými příznaky. Už ztráta tekutin na úrovni 2 % tělesné hmotnosti představuje snížení výkonu až o 20 %. Pro celou rodinu se ke každodennímu pití hodí slabě a středně mineralizované vody s obsahem rozpuštěných pevných látek do 1000 mg/l – mohou se pít bez omezení jako součást pravidelného pitného režimu. Při horečkách a dalších situacích,
které doprovází zvýšené pocení, kdy je třeba tělu doplnit nejen tekutiny, ale i minerální látky, jsou vhodné silně mineralizované vody (obsah rozpuštěných pevných látek 1500–5000 mg/l).

Jak se postavit samotnému stresu, radí Michal Nikodem: „V první řadě je důležité přiznat si, jak celou situaci zvládáte. Je dobré vnímat pozitiva současné situace, ale také důkladně prozkoumat stinné stránky svého stavu (svých stavů), nebagatelizovat je a nezasouvat pod koberec či nemaskovat je konzumací alkoholu, sladkostmi, přejídáním se, nadužíváním sociálních sítí nebo jinými závislostmi. Zamyslete se a zmapujte své emoce. Emoce nás intenzivně ovlivňují – naše mysl není schopna uvolnit se a myšlenky se neustále točí v jednom kruhu, což následně způsobuje napětí, úzkosti nebo pocit paralýzy, psychické i fyzické. Při mapování svých emocí můžete najít strach, smutek, vztek, agresi. Toto vše může mít různé podoby a projevy a někdy dokonce, pod návalem každodenních činností, si ani nevšimneme, že jsme některými z těchto emocí ovládáni.“

 

Například strach se může projevovat úzkostlivostí nebo snahou dělat vše perfektně (domácí výuku s dětmi, péči o domácnost apod.). Ať už jde o strach z nedostatku financí, ze ztráty zaměstnání, z onemocnění, o své blízké, z nejisté budoucnosti, z nedostatku jídla atd., je to strach imaginární, vytvořený vlastní hlavou a je důležité ho zhmotnit. Každý to může udělat po svém – někdo se vypíše na papír, jinému pomůže malování, dalšímu jiná kreativní činnost. Zhmotněním se strach dostane ven z hlavy a té se obrovsky uleví. Vytvoří se kapacita na různé každodenní činnosti nebo třeba i na krátký odpočinek, dobrý spánek, povídání si s rodinou.

MUDr. Moravcová k tomu dodává: „Po dobu trvání opatření souvisejících s nákazou koronavirem je dobré vytvořit si plán dne. Od okamžiku, kdy vstanete, až po večerní ukládání dětí. Co, kdy, kdo s čím pomůže, co nakoupit a uvařit, kdy pracovat a jak ohraničit pracovní dobu od volného času, kdy se s dětmi učit – a vše naplánovat tak, aby určitě zbyl čas pro sebe, který využijete k relaxaci, spánku a také pohybu. Můžete si zacvičit ráno, když ostatní ještě spí, nebo se jít proběhnout kdykoliv přes den, když vyšetříte čas. Pobyt na čerstvém vzduchu s jarním sluníčkem zvyšuje kondici i imunitu, vyrábí vitamín D a v neposlední řadě zlepšuje náladu. Večer se nenechte stresovat negativním televizním zpravodajstvím a raději se podívejte na zajímavý film nebo si přečtěte hezkou knížku. Můžete si k tomu občas dát i skleničku vína, kterou nezapomeňte doplnit minerálkou.“

Nejen ženy se snaží poradit si se svými problémy po svém, bez odborné pomoci. Obvykle si dají skleničku vína, přečtou si časopis, srovnají cokoliv v domácnosti, dobře se najedí, popovídají si s kamarádkou (nyní s kamerou a kávou před sebou) a pak mají pocit, že se situace zlepšila.


Pokud se při tom cítí dobře, dělají to správně. Pokud si ale neví rady, jsou v úzkých a vidí, že zabředávají hlouběji a hlouběji do začarovaného kruhu závislostí, přejídání, tloustnutí, sebedestrukce, vzteku, agrese, nebo naopak apatie, může jim pomoci terapeut. Velmi dobře to funguje i na dálku s využitím moderních technologií a hned po prvním setkání přichází úleva. Využít služby psychoterapeuta není známkou selhání nebo neschopnosti, ale zodpovědného přístupu k sobě i svému okolí. Lidem v tíživé finanční situaci nabízí v současné době mnoho terapeutů své služby zdarma.


AquaLife Institute (www.aqualifeinstitute.cz) je organizace, která sdružuje přední odborníky a vědce zabývající se hydratací organizmu, výživou a zdravým životním stylem, ale i vodou jako přírodním zdrojem. Sleduje aktuální problémy a potřeby české společnosti v oblasti výživy a zdraví s důrazem na pitný režim a poskytuje informace s cílem zlepšit pitný režim a kvalitu života široké veřejnosti. AquaLife Institute také podporuje vědu a výzkum týkající se pitného režimu a vlivu příjmu tekutin.


Třetina pracujících Čechů má možnost pracovat z domova a 28 % tuto možnost aktuálně využívá. Většině z nich práce doma vyhovuje stejně nebo více než práce na pracovišti, jen 15 % home office nevyhovuje.1) Lidé pracující doma se mohou z pohledu zdravotního častěji potýkat s bolestmi hlavy, únavou, suchem v ústech nebo i křečemi v rukách a nohách – v důsledku nízké vlhkosti vzduchu v místnosti a nedostatečného příjmu tekutin. Vhodnou tekutinou je samozřejmě voda, ale mnohdy spíše potřebujeme vodu s obsahem minerálních látek. Přírodní minerální vody totiž mají prokazatelný fyziologický účinek, a nabízí tak lidskému tělu víc než voda „obyčejná“.

„Zvýšená konzumace vody, popíjení vody každých 15 minut nebo pití horké vody jsou mýty a nákaze koronavirem nezabrání, na druhou stranu dostatečný příjem tekutin patří k hlavním zásadám zdravého životního stylu. Pravidelný a vhodný pitný režim totiž významně podporuje všechny životně důležité funkce organizmu, a když už k nákaze dojde, hydratovaný člověk se s ní rozhodně lépe vypořádá,“ upozorňuje PhDr. Tamara Starnovská, spolupracovnice AquaLife Institutu v oblasti nutriční terapie.

 

Potřeba tekutin v sušším prostředí (s nízkou vlhkostí) výrazně stoupá. Optimální vlhkost prostředí je mezi 50 a 60 %. Obvyklá vlhkost v místnostech však bývá nižší, například v těch s ústředním topením nebo klimatizací pouhých 20–25 %. V takovém prostředí se z povrchu těla odpařuje podstatně více vody. Současně se vysušují sliznice (v nose, očích, případně ústech) – to znamená, že jejich ochranná bariéra je narušena a člověk snadněji onemocní.

Při ztrátách vody (v potu, moči, stolici) dochází také ke ztrátám minerálních látek, které řídí pomocí osmotického tlaku rozložení tekutin v těle. Minerální látky je proto potřeba doplňovat, optimálně z přírodních zdrojů. Pro každodenní konzumaci v rámci pitného režimu se hodí minerálky, protože obsahují životně důležité minerální látky (draslík, hořčík, vápník aj.) v dobře dostupné formě, které dokáže lidské tělo lehce vstřebat a využít. Mezi přírodními minerálními vodami si může každý vybrat ty nejvhodnější s ohledem nejen na chuť, ale také na aktuální zdravotní stav a životní styl. K tomu slouží detailní informace na etiketě láhve.

 

„Balené minerální, pramenité a kojenecké vody jsou zcela bezpečné. Koronavirus, který se množí v nakažených lidech a poté se šíří kapénkovou infekcí nebo dotekem, se do hlubinných podzemních vod nikdy nedostane. Jejich nezávadnost se proto nemusí zabezpečovat chlorováním ani jiným dezinfikováním,“ ujišťuje balneotechnik Ing. Jana Ježková, předsedkyně Svazu minerálních vod  a dodává: „přírodní minerální, pramenité a kojenecké vody byly, jsou a stále budou velmi kvalitní, čisté a neupravené, bez obsahu chloru a jiných chemických přídatných látek. Jsou přírodou vytvořené a staletími prověřené, horninami filtrované a chemií netknuté – jejich složení zůstává stejné od hlubinného pramene až ke spotřebiteli.“

 

Nezávadnost povrchové vody, tedy hlavního zdroje pitné vody, je v současné době zabezpečována zvýšenými dávkami chloru (na základě doporučení Státního zdravotního ústavu ČR v souvislosti s COVID-19). Stávající úpravy povrchové vody jako chlorizace, UV záření a další dezinfekce jsou naprosto dostatečné, virus spolehlivě zničí, a tak není třeba se pitné kohoutkové vody bát. Nicméně minerální voda z domácího kohoutku neteče.

 

6. červenec 2020
Dnes má svátek Mistr Jan Hus

Počasí


jota

 

banner Luxor1

 

 bustourist

 logomotylek

 

 

Soutěže